Dřevěná terasa krok za krokem

Kdo by nechtěl mít na své zahradě terasu? Jde o místo, kde lze relaxovat a načerpávat nové síly nebo trávit čas s rodinou a přáteli. Kdo již terasu má, tráví na ní většinou spoustu času. Článek bude určený pro ty z vás, kteří jí ještě nemají a touží po ní – dozvíte se, jak si můžete postavit dřevěnou terasu svépomocí úplně sami a co k tomu budete potřebovat.

Příprava

Ještě než začnete, myslete na vaše zdraví a pohodlí. Kvalitní pracovní rukavice, které ochrání vaše ruce jsou základ každé manuální práce. Montérky a další speciální pracovní oblečení vás ochrání před špínou i před úrazem. Při řezání a vrtání se zase hodí ochranné brýle. Všechny tyto pomůcky si můžete zakoupit v internetovém obchodě, který se specializuje na výrobu a distribuci pracovních oděvů a ochranných pomůcek.  

Měření a příprava podkladu terasy

Nejdříve si samozřejmě musíte vytyčit, kde bude vaše nová dřevěná terasa stát a jaké budou její rozměry. Další kroky se pak budou odvíjet od toho, na jakém podkladu budete terasu stavět. Pokud jste si pro terasu vybrali betonovou plochu, starou dlažbu či jakýkoliv jiný podklad, který je pevný a rovný, budete už pokračovat stavbou nosné konstrukce terasy. K té se dostaneme za malou chvíli níže v článku. Pokud ale budete stavět terasu na místě, kde pevný a rovný podklad připravený není, budete ho muset nejdříve připravit. Ideálním materiálem pro to je štěrk.
Nejdříve však budete muset vykopat po celé ploše plánované terasy 20-30 cm hlubokou jámu, kterou vyložíte nejlépe geotextilií. Zamezíte tak prorůstání plevelu podkladem. Poté už můžete začít s pokládáním vrstev štěrku. Potřebné je začít hrubším štěrkem a pokračovat jemnějším (na posledních přibližně 10 cm). Následně musíte štěrk co nejlépe utěsnit a udusat tak, aby byl co možná nejpevnější a nejrovnější.
Na takto připravený štěrkový podklad pak už můžete začít pokládat samotnou nosnou konstrukci terasy.

Nosná konstrukce terasy

K vytvoření nosné konstrukce budete potřebovat podkladové hranoly, na které se poté montují samotná terasová prkna. Tyto hranoly bývají nejčastěji ze dřeva, případně hliníku.
Samozřejmě platí, že čím kvalitnější a odolnější je materiál vašich podkladových hranolů, o to delší životnost bude vaše terasa mít. Na materiálu hranolů ani prken se proto rozhodně nevyplatí šetřit.

Ale k samotné stavbě – i nosný rošt podkladových hranolů musí na něčem stát, nemůžete ho umístit pouze na štěrkový podklad. Přesně k tomuto slouží rektifikační terče. Jde o takové odolné plastové podstavce, které se v pravidelných rozestupech rozmístí po celé ploše plánované terasy. Poté se na ně umístí nosný rošt terasy z podkladových hranolů, přičemž tyto terče s sebou přináší také řadu výhod.
Tou největší je fakt, že jejich výška je nastavitelná, a díky tomu si můžete sklon a výšku terasy nastavit přesně tak, jak potřebujete. Navíc tento způsob stavby nosné konstrukce také zajistí to, že pod vaší novou terasou bude proudit vzduch, díky čemu se zase prodlouží její životnost.
Při stavbě nosné konstrukce je ale nutné pohlídat si správnou hustotu podkladových hranolů. Pokud by byly příliš daleko od sebe, terasová prkna by se vám poté mohla prohýbat a houpat. Hustota podkladových hranolů se bude odvíjet zejména od tloušťky vašich terasových prken. Platí, že čím jsou prkna tlustší, tím bude také větší rozteč mezi podkladovými hranoly. Pohybovat se tedy může v rozmezí 40-50 cm, nikdy by neměla přesáhnout 55 cm.
Poté, co tímto způsobem pokryjete celou plochu terasy, budete mít nosnou konstrukci připravenou. Následně můžete přejít k samotným terasovým prknům.

Montáž terasových prken

Samotný způsob montáže prken se bude odvíjet od toho, jakou terasu a od jakého výrobce jste si pořídili. Nejběžnějším a nejlevnějším způsobem montáže jsou vruty, které po přimontování prken zůstávají viditelné (klasický způsob uchycení skrz prkno).
U tohoto způsobu je velmi důležité položení prvního terasového prkna. To musí být kolmé vůči podkladovým hranolům, všechny další prkna totiž budete měřit od toho předchozího a na prvním prkně tak závisí rovinnost terasy.

K montáži prken vždy používejte speciální terasové vruty, přičemž na šíři prkna vždy patří 2 vruty v pravidelných intervalech a rovných liniích. Zapomenout nesmíte ani na vhodnou vzdálenost mezi prkny. Díky ní bude moci voda odtékat a dřevo terasy pracovat. Tato spára by měla být široká alespoň 6 mm. Abyste jí nemuseli měřit u každého prkna znovu, používejte distanční podložky nebo cokoli jiného, co si upravíte do šířky 6 mm a využijete jako měrku (například kousek latě). Takto pokračujte až pokryjete celou plochu terasy.

Větší pozor na položení prken si dejte v případě, že stavíte WPC terasu – dřevoplastová prkna mají trošku jiné vlastnosti než ta dřevěná. Jde o to, že mají tendenci pracovat také v podélném směru. Dilatační spáry mezi prkny by tak u WPC terasy neměly chybět ani při podélném napojení prken.
Poté, co se dostanete až k okraji terasy a pokryjete prkny celou její plochu, budete muset tento okraj zarovnat. Narýsujete si na něm přesnou a rovnou čáru, podle které pak budete řezat. Ideální je k tomu přímočará pila. Nakonec nezapomeňte na zbroušení řezné hrany okraje terasy a vhodnou povrchovou úpravu pro vaše prkna.

Existují však také alternativní způsoby montáže terasových prken. Jedním z nich je montáž pomocí spojek v boční drážce prkna, se kterou se často můžete setkat například právě při WPC terasách. Tato montáž probíhá tak, že se opět musí vyměřit a položit první prkno, načež se do jeho a všech dalších bočních drážek vkládají speciální spojky, na které se nasazuje další prkno.
Dalším způsobem montáže je pak uchycení pod prkny. Prkna se jednoduše pokládají na speciální spojky, které se instalují do podkladových hranolů. Výhodou tohoto typu spoje je fakt, že nemusíte hlídat ani dilatační spáru, o tu se postarají speciální spojky. Způsob montáže se většinou odvíjí od toho, jaký terasový materiál si pořídíte – čím dražší a kvalitnější terasa, tím sofistikovanější způsoby montáže a uchycení.

Ať už si však vyberete jakoukoli terasu, věříme, že teď už nebudete mít žádný problém s její instalací.